CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A KONCEPČNÍ VÝVOJ
Původní záměry: zakladatelem Sdružení příznivců SCHŠ – členy automaticky rodiče žáků i učitelé školy. Základní škola a osmileté gymnázium, kde vedle větve nižšího gymnázia běží profilující větev základní školy. Škola má tedy dva výstupy. Hlavním motivem byla snaha členit žáky na základě dlouhodobého pozorování - u mladších žáků považujeme výsledky jednorázové zkoušky za málo korektní, přestože jsme k nim museli přistoupit. Zkoušky jsou jednotné pro nově příchozí i naše absolventy obecné školy.
Skládají se ze tří částí
Psychologický test – jako míra zdatnosti pro gymnaziální zatížení.
Znalostní testy – z matematiky a českého jazyka.
Všeobecný přehled.
Skladba žáků je nutně heterogenní, vzdělávací proces musí být pružně vnitřně diferencován. Žákovský kolektiv se musí členit tak, aby řídící skupina učitelů modifikoval učební program pro skupinu, kterou dostatečně zná. Uplatňovat problémové metody, individuální tempo s překonáváním meziročníkových bariér. Podle Neilla (v jednotlivých předmětech) uplatňování kooperačních metod. Matematika především jako nástroj logického myšlení.
Vývoj: práce v menších kolektivech, snaha o diferenciaci a individuální přístup, omezení restriktivního charakteru režimu školy apod. se pozitivně projevily ve vzdělávacích výsledcích školy - dobré hodnocení v písemných prověrkách školní inspekce, přední umístění žáků v oblastních kolech olympiád. Také vztah většiny žáků ke škole je lepší, než bývá obvykle. Největším problémem se jeví rozvoj osobnosti žáka. Snaha o maximální diferenciaci a individuální přístup k žákům vede k potřebě permanentního členění žákovských skupin v jednotlivých předmětech. Napříč diferenciačního procesu daného dispozicemi žáka a úrovní jeho socializace probíhá i diferenciace plynoucí z různé akceptace jednotlivých vzdělávacích i výchovných metod – zejména netradičních. Výrazný vliv zde mají představy a zkušenosti rodičů a učitelů.
Úvahy k dalšímu vývoji: souhlasíme s Getzelsem, že dispozice žáka zvnitřněné v průběhu jeho socializace, očekávání rodičů musí směřovat ke kongruenci. Je nám jasné, že neexistuje jediný správný pedagogický směr, optimální pro všechny žáky a všechny učitele. Bylo by proti základnímu charakteru školy násilně omezit přirozený diferenciační proces. V rámci školy musí vzniknout autonomní celky, které budou řešit další postup alternativními cestami, ekonomicky ovšem únosnými.
