Lenka Chlebková

Co je zdrojem Vaší energie, co Vás podporuje, motivuje a inspiruje?

Někdy se, ostatně asi jako každý, musím zastavit a hledat pramen energie, motivace i inspirace. Vždy se najde, protože mě život baví a lidé v něm mě zajímají. V první řadě je to rodina a přátelé.

Kde a v čem vidíte příležitosti pro Karlovarský kraj a pro město, kde žijete a působíte?

Je důležité vytvářet znovu identitu, která se ztratila vysídlením a následným dosídlením obyvatel z jiných regionů. Je třeba mít společnou minulost, přítomnost a budoucnost, mít pocit, že se zde cítíme bezpečně a že jsme součástí místní komunity. Karlovarský kraj musí být na jedné straně trpělivý a na druhé straně nabídnout současné generaci pocit, že zde stojí za to žít. Cest, jak dostat region do povědomí obyvatel, je mnoho, důraz na tradice, zvyky, hodnoty, posilování regionální paměti a sounáležitosti. To není záležitost pouze jedné generace. Všechny odpovědi na otázku žákům či studentům „proč nechcete zůstat v regionu“ se dají shrnout do jednoho slova NUDA nebo také CO TADY?. Až pak následuje: málo pracovních příležitostí, málo peněz, drahé bydlení,... Nezpochybňuji význam turismu, ale stále se myslím, že občan žijící tady, by měl být na prvním místě. Opravili jsme města, domy, máme obchody s luxusním zbožím, ale je otázkou, co z toho je dostačující pro naplněný život místních obyvatel. Mám pocit, že například v Karlových Varech chybí  „náves“, která není pouze pro turisty.

O co bychom podle Vás společně měli usilovat, aby se tu žilo lépe nám i našim dětem?

To nelze říct v jedné větě. Je třeba pomocí historie ukazovat, co náš národ v regionu dokázal. Nestěžujme si neustále na to, co „osídlenci“ provedli s tímto krajem. Je důležité budovat pocit, že můžeme být na sebe pyšní. Není to problém jen v našich hlavách, ráda bych některým pražským přátelům řekla, že nejsme gubernie ani kolonie, že západ Čech není vzdálený a bezvýznamný okraj republiky.

Místo financování projektů bez efektů je třeba vkládat prostředky např. do startovního bydlení pro rodiny s dětmi. Zvýšit informovanost obyvatel o tom, co se děje v oblasti kultury a sportu. Mnohdy malá města a obce předstihují v kulturní nabídce centra mikroregionů. Některá dokonce vytvářejí kulturní tradice.

Co pro to konkrétně děláte Vy a proč?

Dlouhé roky jsem působila v regionálním školství, kromě jiného jako vyučující dějepisu. Troufnu si říct, že v každém momentu lze propojit výuku jakéhokoli období dějin s regionem a neplatí to samozřejmě jen pro historii. V současnosti pracuji jako ředitelka studijního střediska Vysoké školy finanční a správní. Jsem pyšná na to, že poskytujeme vzdělání třem stovkám studentů, že jim nabízíme kromě bakalářského i navazující magisterské studium. Jsem přesvědčena, že většina z nich chce v regionu zůstat. Každá vysoká škola si je vědoma toho, jak obtížné je otevřít regionální pobočku. Vážím si kroku paní rektorky, která se rozhodla podpořit vysokoškolské vzdělávání v našem kraji.

Zapojujete se do nějakých dalších společenských nebo komunitních aktivit? Do jakých a proč?

V minulosti jsem byla např. členkou souboru Divadlo na podlaze, které získávalo ocenění nejen na regionálních, ale i republikových přehlídkách.  Dnes se snažím zapojit naše studijní středisko do důležitých společenských akcí regionu. Tým studentů i akademiků se pravidelně účastní karlovarského půlmaratonu, v průběhu MFF jsme otevřenou školou pro účastníky, probíhají u nás např. režisérské workshopy. Naším cílem je také otevřít školu veřejnosti, např. formou různých přednášek našich akademiků nebo odborníků z praxe. Nezapomínáme na seniory s vědomím „každý, kdo se učí, je mladý“ a poskytujeme další vzdělávání v Univerzitě třetího věku. Zapojuji se také do různých aktivit v rámci kraje, ať už je to účast v pracovní skupině pro vzdělávání v KK nebo v Radě pro výzkum, vývoj a inovace.

Kde vidíte hlavní výzvu pro náš region?

Kultura, pracovní příležitosti, možnosti kvalitního bydlení, podmínky pro kulturní a sportovní vyžití, spolková činnost…

Jaké vidíte silné a pozitivní stránky našeho regionu?

Silnou stránkou je bezesporu přírodní krása kraje, historické památky a rozvoj lázeňství s bohatou tradicí.

Co se podle Vás neděje a mělo by? Co považujete za slabé stránky jednání a působení lidí v regionu? Víte o nějakých chybách u sebe a u lidí kolem vás?

Nemohu jmenovat slabé stránky působení lidí v regionu, nic takového podle mě neexistuje. Je to záležitost výše zmíněné identity. Pocitu sounáležitosti s regionem, který se v souvislosti s historickým kontextem teprve vytváří. Jak jsem již výše naznačila, očekávám pozitivní přístup ke vnímání regionu i od obyvatel zbytku republiky včetně našich nejvyšších politických představitelů.

Co byste nejvíc ocenila od okolí? Co by Vás posílilo, podpořilo, vzpružilo...? Co byste si přála a od koho?

Profesně například změnu v náhledu na soukromé školství.

Co na Vaší životní a profesní cestě považujete za nejzajímavější?

V profesní cestě jsem nakonec vždy využila nabídnutou příležitost. Dnes oceňuji, že jsem nezůstala celoživotně na jednom místě a našla dost síly a odvahy jít vstříc dalším zajímavým možnostem. Za pozitivní považuji cestu jedinou oblastí – školstvím. Mohu se tak učit celý život, nikdy to nekončí, škola vás prostě nutí neusnout. Při pohledu zpátky musím říct, že mne zatím každá profesní etapa bavila. Nejzajímavější bylo a je setkávání se s lidmi, které je prostě obohacující. A životní cesta? Přece rodina.