Pavlína Štyndlová

Jak byste představila sebe a Váš příběh?

Jsem mladá 53 let. Myslí, duchem i tělem aktivní. Založila jsem Kozodoj - ekocentrum pro Karlovarský kraj, kterému nyní s láskou a ochotou dávám své životní síly. Naším cílem je pomáhat při hledání cesty k hlubšímu porozumění našeho vztahu k přírodě. Hledání cesty k sobě samému, k lidství.

Přesto, že jsem se v regionu nenarodila, za rodáka se považuji. Žiji zde od útlého dětství, od svých třech měsíců života. Během odžitých let jsem sama v sobě pochopila a poznala, jak silný vztah k našemu regionu mám. Vepsal se mi, jak se říká hluboko pod kůží. Přála bych si, aby tento pocit mohli zažívat i mladí lidé, kteří zde vyrůstají. U mých synů se to podařilo. Jsou již dospělí. Jeden z nich studoval v Praze, avšak vrátil se k aktivnímu životu zpět do regionu. Vidí mé snahy a ví, že region potřebuje schopné lidi. Život je o rovnováze. Když něco přijímám, měla bych to i dávat, pak vzniká harmonie. Náš kraj harmonii potřebuje.

Proč žijete, pracujete a podnikáte tady?

Od dětství jsem přesvědčená, že náš kraj potřebuje lidi, kteří chtějí pro toto krásné místo k životu něco udělat, oživit ho, rozdmýchat. Abychom do kraje se stávajícím přírodním bohatstvím také dokázali vnést bohatství kvality tepla lidských srdcí. Jako mladá jsem žila chvíli v jiných částech republiky, ale velice ráda jsem se do Karlovarského kraje vrátila. Mám to tak do dnes. Kdykoliv z pracovních cest přijedu k Bochovu a uvidím horizont Krušných hor v zapadajícím slunci, vždy mi mé srdce radostně zpívá, že jsem doma, sem patřím, zde je mé místo, můj úkol.

​Co je zdroj Vaší energie, co Vás podporuje, motivuje a inspiruje?

Někde tam hluboko v nitru vím, že každý malý čin, který přispívá k dobrému společenství, k ohleduplnosti k přírodě i lidem se kterými žijeme, se počítá. Vytváří se tím tvůrčí a pozitivní energie, která dává z malých činů sílu vznikat činům velkým.

Kde a v čem vidíte příležitosti pro Karlovarský kraj a pro město, kde žijete a působíte?

Na jednu stranu jsme kraj s velikým přírodním bohatstvím. Na stranu druhou nemáme rozvinutý průmysl ani vysoké školy, nejsme propojeni se centrem Čech kvalitní rychlou komunikací.

V duchu myšlenky nevýhodu přetvořit v nesobeckou výhodu chci svým přístupem ukazovat mladým lidem, že stojí za to žít v našem kraji. Že můžeme ten náš klenot přírodního bohatství nejenom chránit, ale i v rozumné míře využít k pracovním příležitostem. Přivést k nám lidi, kteří by zde chtěli aktivně odpočívat, využít naši krajinu k uzdravování duše i těla. Ukázat jim, že má smysl se na ozdravnou rekreaci do našeho regionu vracet.

O co bychom podle Vás společně měli usilovat, aby se tu žilo lépe nám i našim dětem?

Doslova vkořenit do našich dětí a mladých povědomí zdravé hrdosti, že se narodili zde a že by zde mohli i spokojeně žít. Vštěpovat jim, že i dřív mladí lidé chodili do světa na zkušenou, ale vraceli se, aby právě nabyté zkušenosti mohli přinést zpět a rozvíjet. Mladí lidé takto často odchází na vysoké školy jinam. Přála bych si, abychom jim dokázali předat touhu po odvaze, že to, co poznají jinde, přinesou zpět do regionu, který se o ně v jejich dětství
a dospívání staral. Že pohodlný konzumní životní styl není vše, co člověka naplňuje.

Co pro to konkrétně děláte Vy a proč?

Když jsme před mnoha lety, začali budovat Kozodoj, toužila jsem z počátku po malé rodinné ekologické farmě s poctivými produkty. Chtěla jsem pečovat o pozemky, na kterých hospodaříme, žijeme. Blízkost Krajského města nám to značně znevýhodňovala. A tak po úvaze, opět v duchu motta, myšlenky, přetvořit nevýhodu v nesobeckou výhodu, jsme postupně začali rozvíjet ekocentrum. Zvát lidi k nám, ukazovat jim, jak pracujeme, jak se o přírodu i zvířata staráme. A tak jsme rodinnou farmu proměnili ve vzdělávací prostor, kde mohou malí i velcí, zdraví i hendikepovaní poznávat principy ekologie a environmentálního způsobu života v krajině ve které žijeme. Postupně vznikla široká komunita dětí a dospělých, která se bezprostředním kontaktem se zvířaty v přírodě potkává s principem osobního rozvoje, poznání sebe sama a následně s kvalitou lidství. Předáváme pomocí environmentálního způsobu vzdělávání schopnost v rovnováze umět od života, okolí, lidí si brát i dávat. A tak se blízkost krajského města stala výhodou, a Kozodoj vyhledávaným a navštěvovaným ekocentrem.

Na jednodenní vzdělávací výukové programy přijíždí ročně přes 4500 dětí ze všech škol Karlovarského kraje.

Odpoledne do zájmových kroužků, kde se zážitkovou formou učí dětí a dospívající poznávat pomocí přírody a zvířat sebe, své kvality i skupinové sociální procesy, dochází přes 85 dětí.

Zřídili jsme chráněná pracovní místa pro lidi s hendikepy. Práce těmto lidem umožňuje najít lepší duševní rovnováhu. Cítí, že jsou součástí tvořivého vzdělávacího systému, že i se svými omezeními přispívají k dobrému chodu ekocentra. Obohacují tím celý pracovní tým a hlavně návštěvníky o důležitý sociální vhled. Přinášejí sebou jiný úhel pohledu, například nás učí empatii, přirozené radosti, trpělivosti i dobrotě.

Jsme členy České hiporehabilitační společnosti, máme certifikovaná zvířata pro přímý kontakt s návštěvníky i klienty. V cyklech „Kůň jako zrcadlo lidské duše“ umožňujeme lidem poznávat vlastní životní cestu.

Zřídili jsme sezónní chráněné bistro a kavárnu Osvěžovna, kde bez zaměření na rychlost a výkon pracují lidé navzdory zdravotním hendikepům. Obsluhují s milým úsměvem a srdečným přístupem. Pracuje zde na pozici obsluhy dvojice zaměstnanců. Jedním je klient se zdravotním znevýhodněním, druhým mentor, pracovní kolega. Pomáhá a vykonává činnosti, které jsou pro zaměstnance s hendikepy hůře proveditelné. V této spolupráci si tak mohou vzájemně poskytovat oporu. Díky tomu je atmosféra při občerstvení
v Osvěžovně uvolněná a plná příjemného humoru i vhledu do světa, který není ovlivněný jenom výkonem, ale i lidskostí.

Zachraňujeme zvířata s hendikepy. Ta pak pomáhají dětem jak při ekologických výukových programech, tak i v zájmovém vzdělávání.

Zapojujete se do nějakých dalších společenských nebo komunitních aktivit? Do jakých a proč?

Náš záběr je velmi široký. Jsem přesvědčená, že „environment“ pro českou mysl přeložen jako životní prostředí, okolí člověka, vnější podmínky pro život,  je téma pro každého z nás. Od malých dětí předškolního věku až po seniory. Od lidí plně aktivních až po lidi nemocné, nebo s rozličnými hendikepy.

Proto jsme na Kozodoji vybudovali Lesní mateřskou školku Duběnku, kterou nám pomohl magistrát města Karlovy Vary vzít do svého systému státních školek a tím jsme mohli zpřístupnit docházku i rodinám, které by neměli na drahé poplatky soukromých zařízení. V projektu mezigenerační setkávání dětí, seniorů a zvířat aktivně zprostředkováváme vzájemná setkávání radostného mládí s moudrým stářím. Zvířata působí jako neocenitelný komunikační most a přirozeně odbourávají ostych obou setkávajících se stran. Tato setkání jsou plná citu, srdečnosti a dobré nálady. Na obě strany přináší blahodárné účinky. Mládí získává nové vhledy ze zkušeností seniorů, senioři zase vitalitu a radost z dětí.

Spolupracujeme s organizacemi pomáhajícími lidem s hendikepy. Jsou to organizace se zaměřením na duševní onemocnění například Fokus, na mentální a kombinované hendikepy jako je Rytmus, spolupracujeme s Tyflocenterm, nadací Mathylda. Dále máme navázanou pravidelnou spolupráci s několika školami.  Rovněž k nám docházejí  skupiny klientů s poruchami autistického spektra.

Kde vidíte hlavní výzvu pro náš region?

Ukazovat, vštěpovat mladým lidem již od dětství lásku a zodpovědnost k našemu kraji, že kraj potřebuje šikovné ruce a odvážnou mysl napříč obory. Vkořenit do mladé generace touhu zde po vyučení či vystudování aktivně žít. Využít pro rozvoj regionu to, co tu po staletí máme - přírodní bohatství.

Jaké vidíte silné a pozitivní stránky našeho regionu?

Ty souvisí s předchozí úvahou. Slabé stránky jsou absence velkých firem a tím dobrých pracovních příležitostí, špatná propojenost s centrem Česka. Silnou stránkou je region sám o sobě. Historie lázeňství, které se dá z klasického balnea rozšířit i na očistu ducha a duše. Využít toto bohatství k nabídce například aktivního odpočinku, seberozvoji, získávání vyššího povědomí o důležitosti péče o krajinu. Protože bez kvality životního prostředí nebude ani kvalitní civilizovaný život měst.

Co se podle Vás neděje a mělo by? Co považujete za slabé stránky jednání a působení lidí regionu? Víte o nějakých chybách u sebe u lidí kolem vás?

Jsme proti například jižní Moravě méně srdeční, otevření k drobné vzájemné pomoci, pospolitosti. To bych ráda změnila. Začínám u sebe.

Co byste nejvíc ocenila od okolí? Co by Vás posílilo, podpořilo, vzpružilo?... Co byste si přála a od koho?

Přála bych si, abychom dokázali mít vyšší zájem jeden o druhého, nesobecký přístup k věcem, které se nás bezprostředně dotýkají. Probouzet srdečnost v nás, křesat tu jiskřičku lidství, kterou máme každý z nás v nitru ukrytou. Nelhat druhým i samy sobě. Lhostejnost proměnit v drobné dobrovolné skutky.

Co na Vaší životní a profesní cestě považujete za nejzajímavější?

Práci s mladými lidmi, která mě neustále inspiruje a obohacuje. Mladí mi pomáhají neustrnout v zaběhlých vzorcích chování. Nastavují nám zrcadlo. Přinášejí nové nápady a vhledy na situace. Je dobré jim naslouchat a zároveň je i usměrňovat. Mladí lidé když zjistí, že učební proces může být oboustranný, rádi ho přijímají.

Opětovně zažívám, že když udělám, uděláme dobrou věc, že se nám takzvaně dobré věci vracejí, dějí. Je to jako vzájemné dávání. Nesobecky něco dám a pak i podobný čin působí směrem k nám. Díky tomu se Kozodoj rozvíjí a je místem srdečných setkání. Výrok jedné mladé ženy, která není z našeho regionu to plně vystihuje. „Žádná ZOO ani běžná farma se vám nevyrovná. Přímý kontakt s pozitivně naladěnými zvířaty, pochopení co potřebují k životu zvířata a co my, propojení s hendikepem, klid a pokoj dýchající z každého zákoutí, které Kozodoj poskytuje je jedinečný, blahodárný“.

Rovněž se ráda celoživotně vzdělávám, napříč obory. Od fotografie a výtvarnictví v mládí, přes zemědělské a environmentální směry až po současné pedagogické a psychologické obory. Věřím, že to tak bude ještě mnoho let.

Zřizovatelé

Partneři