Narodil jsem se a vyrůstal Karlových Varech. Po VŠ studiích jsem se přirozeně vrátil domů, kde jsem měl veškeré zázemí a práci. Nikdy bych nebyl doma jinde a myslím si, že Karlovarský kraj je dobré místo k žití.
Aktuálně mě motivuje výzva k úspěšnému zvládnutí režimu distančního vzdělávání žáků naší školy. Inspirují mě příběhy lidí z mého okolí i mimo něj. Podporu najdu vždy u své ženy a rodičů.
Karlovarský kraj má mnoho příležitostí k rozvoji. Určitě je stále potřeba dobře využívat přírodní zdroje, rozvíjet lokální zemědělství, průmysl a smysluplně naložit s územními celky po ukončení těžby hnědého uhlí.
Měli bychom usilovat o trvale udržitelný rozvoj všech částí společnosti s důrazem na kvalitní využití definovaných příležitostí v dlouhodobém horizontu.
18, 5 roku, s půlroční přestávkou v roce 2019, pracuji v oblasti krajského středního školství (učitel, zástupce ředitele, ředitel). Obecně jsem se celé roky snažil připravit všestranně kvalitní absolventy SŠ a prostorově, materiálně i personálně zajistit nebo k tomu, alespoň přispět, střední školu jako centrum kvalitního vzdělávání a organickou součást obce/kraje.
Občas vypomáhám volejbalovému klubu s trénováním dětí v žákovských kategoriích. Moje zapojení do společenských nebo komunitních aktivit, je vzhledem k mému pracovnímu vytížení a dojíždění, de facto nulové.
Hlavní výzva spočívá v přesvědčení cílové skupiny lidí o tom, že vrátit se a žít/pracovat Karlovarském kraji má svůj význam. Jde o obrovskou výzvu, která je spojena s objektivními fakty i subjektivními emocemi/stavy jednotlivců. Početní úbytky obyvatel vystěhováním za posledních 15 let jasně říkají, že tato oblast výzvou stále byla, je a patrně i nadále zůstane.
Za silné stránky považuji regionu unikátní přírodní léčivé zdroje a jejich využití, rozmanitost přírodních i společenských podmínek a potenciál obyvatel.
Slabou stránkou je regionu neexistence vysoké školy jako přirozeného centra mladých lidí, nedostavěná dálnici D6 do Prahy a velmi nelichotivý obrázek Karlovarského kraje vzniklý mediální zkratkou chudého a nevzdělaného příhraničního regionu. Za sebe mohu jen konstatovat, že jsem se, po studiu VŠ do kraje, vrátil, pracuji tu a do budoucna na tom nechci nic měnit. Ostatní nemohu hodnotit.
Oceňuji každou jednotlivou snahu/případ okázat, že Karlovarský kraj je kvalitní místo k životu, lhostejno jestli jde o zvýšení kvality občanské vybavenosti, zajištění lékařské péče, školství nebo individuální příběh.
Nejzajímavější jsou vždy setkání s lidmi, která Vás obohatí. Mám jich, naštěstí, za sebou hodně.
