Co je to vlastně Digitální inovační hub?
V roce 2020 končí programové období Evropské komise a zároveň se otevírá další období na roky 2021-2027 s čímž přichází řada změn. Jednou z klíčových aktivit EU v dalším programovém období je podpora digitalizace napříč sektory a odvětvími která bude realizovaná programem Digitální Evropa (Digital Europe). Plánovaný rozpočet ve výši 9,2 miliard EUR tak napomůže digitální transformaci evropské společnosti a ekonomiky a to zejména investicemi do superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních technologií.
Jedním z konkrétních nástrojů, jak tyto cíle naplnit a jak skutečně pomáhat podnikům je pomocí tzv. Digitálních inovačních hubů (DIH), pro které můžete v České republice najít také označení Centra pro digitální inovace. Ale co to vlastně takový DIH je?
Digitální inovační huby jsou kontaktní místa (tzv. one-stop-shops), které pomáhají společnostem stát se konkurenceschopnějšími s ohledem na jejich obchodní / výrobní procesy, produkty nebo služby využívající digitální technologie. Jsou založeny na technologické infrastruktuře (většinou infrastruktuře Center kompetence) a poskytují přístup k nejnovějším znalostem, zkušenostem a technologiím, pro podporu svých zákazníků ve formě pilotování, testování a experimentování s digitálními inovacemi. DIH také poskytují podnikatelskou a finanční podporu pro implementaci těchto inovací.
Evropská komise na své Smart specialisation platformě vytvořila databázi všech Evropský registrovaných DIH. V současné době je v ČR registrováno 10 potenciálních DIH. Databázi si můžete prohléhnout zde.
Jaká je vazba DIH na Českou politiku?
Digitální innovační huby jsou jednou z velmi významných aktivit EU směřující k podpoře digitalizace nejen v průmyslu, ale i v oblasti státní správy a veřejného života. Klíčovým nástrojem pro implementaci těchto hubů je nový program Digital Europe navržený pro programové období 2021-2027. S rozvojem těchto hubů, respektive Center pro digitální inovace tak jak jsou označována Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), počítá i vláda ČR ve svých klíčových strategických dokumentech.
Strategie pro Inteligentní specializaci – RIS3
Asi jedním z nejdůležitějších dokumentů, mající účinně zacílit směřování ČR v budoucnu, je strategie pro inteligentní specializaci, zkráceně tzv. RIS3 strategie. Hlavním cílem a účelem RIS3 je zajistit hospodářský růst a konkurenceschopnost založené na využívání znalostí a na inovacích. Klíčovým dokumentem na národní úrovni je tzv. Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie), ve kterém je oblasti digitalizace a digitálních technologií věnována značná pozornost ať už se jedná o odvětví strojírenství, energetiky, elektrotechniky, dopravy, zdravotnictví, zemědělství či kulturní a kreativní odvětví. Více o RIS3 strategii se můžete dozvědět na nově spuštěném portálu RIS3.cz.
Na krajské úrovni se pak můžeme setkat s Regionální inovační strategií Karlovarského kraje, která už konkrétně cílí na potřeby našeho kraje. Oblast digitalizace a i konkrétního rozvoje a využití DIH je součástí klíčově oblasti A: Private (Soukromý sektor).
Digitální Česko
Dalším neméně důležitým strategickým dokumentem je program Digitální Česko , který je již úzce zaměřen na konkrétní aspekty digitalizace ve třech pilířích, kterými jsou:
- Česko v digitální Evropě,
- Informační koncepce ČR,
- Digitální ekonomika a společnost.
Digitální Česko se tak stává souborem koncepcí a implementačních plánů zajišťujících předpoklady dlouhodobé prosperity České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Jeho náplň je možné definovat pojmem: Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+.
Národní inovační strategie České republiky 2019-2030 – Country for the Future
Posledním dokumentem klíčovým pro oblast digitalizace, který bychom rádi zmínili, je Inovační strategie České republiky 2019–2030. Jedná se o strategický rámcový plán, který předurčuje vládní politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a má pomoci České republice se během dvanácti let posunout mezi nejinovativnější země Evropy.
Inovační strategie se skládá z devíti navzájem provázaných pilířů, které obsahují východiska, základní strategické cíle a nástroje vedoucí k jejich naplnění. Jsou jimi oblasti:
- Financování a hodnocení výzkumu a vývoje,
- Inovační a výzkumná centra,
- Národní start-up a spin-off prostředí,
- Polytechnické vzdělávání,
- Digitalizace,
- Mobilita a stavební prostředí,
- Ochrana duševního vlastnictví,
- Chytré investice a Chytrý marketing.
Zejména v pilíři Digitální stát, výroba a služby jsou Digitální inovační huby explicitně zmíněny jako nástroj pro podporu transformace malých a středních firem.
DIH v Karlových Varech
I v Karlovarském kraji máme zájem na rozvoji digitální služeb pro regionální firmy, a proto jsme se stali členem digitálního inovačního hubu DIH-HIVE. Akronym HIVE znamená Hub for Innovations in Virtual Environment. DIH-HIVE byl založen přesně v souvislosti s myšlenkou Evropské komise. Jedná se o konsorcium partnerů, jejichž portfolio služeb tvoří komplexní celek. V jádru DIH-HIVE stojí Západočeská univerzita s jejími výzkumnými centry a výzkumná organizace COMTES FHT a.s. Podporu podnikání a transfer znalostí do praxe pak zajišťují rozvojové agentury a inovační centra. Toto konsorcium je tak schopné pokrýt aktivity od návrhů, testování, ověřování konceptů a hypotéz až po realizaci záměrů a jejich finanční podporu.
Partneři DIH-HIVE jsou:
- Západočeská univerzita v Plzni
- COMTES FHT a.s.
- Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s.
- Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p. o.
- BIC Plzeň, společnost s ručením omezeným
- Správa informačních technologií města Plzně, p.o.
Role DIH-HIVE bychom si mohli rozdělit do 3 základních oblastí, kterými je budování ekosystému, poskytování technologických služeb a v neposlední řadě jsou to podnikatelské služby.
Ekosystémové služby: Zaměření na vytváření sítí, které podporují příležitosti ke spolupráci mezi subjekty se společnými zájmy v oblasti technologií umožňujících digitální transformaci.
Technologické služby: Podpora vývoje a zavádění nových produktů nebo procesů, které využívají příležitostí nabízených technologiemi umožňujícími digitální transformace.
Podnikatelské služby: Podpora zachycení přidané hodnoty z využívání digitálních technologií v průmyslu. Podpora oblastí jako je odborná příprava personálu nebo podpora nových obchodních modelů, které jsou zaměřeny na tuto oblast.
