Kateřina Dvořáková – zakladatelka Ekovýchovy
O svůj podnikatelský příběh se s námi podělila Katka Dvořáková. Nechte se inspirovat příběhem, který vede od vědecké činnosti k práci s dětmi a k budování jejich vztahu s přírodou.
V jakém oboru podnikáte?
Podnikám v ekologické výchově a částečně i entomologickém výzkumu. Také jsem poradkyní pro přírodní zahrady, převážně školní.
Podnikáte v oboru, ve kterém jste získali vzdělání, nebo Vás podnikání zavedlo úplně do jiného oboru?
Částečně ve svém, ale jinak než se předpokládá. Vystudovala jsem obor Systematická zoologie a ekologie na Přírodovědecké fakultě. Počítá se s tím, že absolvent bude vědecký pracovník v Akademii věd nebo na univerzitě, nebo bude pracovat třeba v muzeu či na správě CHKO. Už za studií jsem na částečný úvazek pracovala ve středisku ekologické výchovy, předávat znalosti a hlavně nadšení mě bavilo. Tehdy jsem si nemyslela, že to bude moje hlavní cesta, ale vyvinulo se to tak.
Kdy jste začala podnikat? Kolik Vám bylo let?
S podnikáním jsem začala v roce 2013, tedy ve 37 letech.
Co Vás k podnikání vedlo? Co byl ten impulz?
Velmi silně jsem si uvědomila, že chci naplno být svou paní. Předtím jsem byla zaměstnaná na několika místech a nikdy jsem neměla pocit, že mě práce naplňuje. Nejdříve jsem si myslela, že je to tím, že to není vysněná práce, nebo že kolegové či šéfové jsou „takoví a makoví“, ale v poslední práci jsem došla k prozření, kdy jsem si s naprostou vnitřní jistotou uvědomila, že jediná moje cesta je ta, kterou si sama prošlapu. Nechci mít nikoho nad sebou, ale ani pod sebou (takže vždy budu nejspíš OSVČ, nikdy nebudu mít zaměstnance), chci být nezávislá.
Proč podnikáte právě v Karlovarském kraji?
Protože tady bydlím :-). Ukazuje se ale, že je to výhodné, konkurence tu není tak velká jako jinde. To je ale vedlejší efekt, prostě podnikám doma.
Mohla byste zhodnotit, jaké má podnikání v našem kraji plusy a mínusy?
Jak už jsem uvedla, není tu tak velká konkurence, což je efekt pohraničí. Zároveň zde ale není tak propracovaná oborová komunikační síť a školy donedávna nebyly zvyklé podobné služby využívat, už se to ale mění. Člověk si také nemůže dovolit nastavit takové ceny, které by mohl třeba někde v Praze, na druhou stranu jsou tu nižší životní náklady.
Máte srovnání podnikání v Karlovarském kraji a v jiném městě/státě? Pokud ano, mohla byste popsat rozdíly?
Z vlastní zkušenosti nemám.
Jaké byly Vaše podnikatelské začátky?
Nástup do podnikání pro mě zase až tak složitý nebyl, aspoň po obsahové stránce. Předtím jsem dělala totéž, tedy ekologické výukové programy pro školy, ale pod hlavičkou neziskovky. Prakticky jsem ale stejně pracovala sama, jen se mnou školy komunikovaly jako s organizací a často jsem jim musela vysvětlovat, že jim opravdu nemohu poslat pět lektorů, protože celý tým jsem já. Navíc jsem musela řešit různé vykazování směrem k neziskovce. Sice jsem v rámci organizace dosahovala na různé dotace, ovšem spíše menší, kde starosti s administrativou převážily přínos. Takže odchod na volnou nohu byl pro mě i cesta, jak se zbavit administrativní zátěže. Jako podnikatelka jednou za rok přinesu faktury a platební doklady své daňové poradkyni a to je vše.
V podnikatelských začátcích jsem tedy už měla svoji klientelu, ale ze začátku jsem trochu trpěla nedostatkem příležitostí v rámci větších projektů, na kterých se podílela střediska ekologické výchovy napříč republikou. Jako jednotlivec jsem se stala neviditelnou a nikdo mě tedy nepřizval (podnikání v tomto oboru bylo velmi neobvyklé, teď už se to trochu posunulo). Dnes už mě to tak netrápí. Kolegové už o mně vědí a někdy spíš zápasím s pocitem, že si skutečně nemohu dovolit být u všeho, když jsem jen jedna osoba.
Je něco, co byste po těchto zkušenostech udělala jinak?
Asi ne. Člověk se učí za pochodu, třeba ohledně cenotvorby a komunikace s klienty. V tom jsem měla ze začátku určitě rezervy. Ale žádný moment, nad kterým bych se dnes chytala za hlavu, tam myslím nebyl.
Pomáhá vám ve vašem podnikání nějaké motto/heslo/citát, kterým se řídíte, který vás žene kupředu?
Já na hesla a citáty moc nejsem. Snad jen, že se celý život snažím dělat to, co mě naplňuje a neuznávám přístup „do práce se musí, aby byly peníze“. Vychovávám v této filozofii i své děti, takže věřím, že si zachovají zvědavost jako motor k životnímu štěstí.
Co Vám podnikání dalo?
Volnost, odpovědnost, sebevědomí a vnitřní klid.
Co považujete za rozhodující/zlomový okamžik? Jaký byl Váš největší dosavadní úspěch?
Já to takhle nemám. Postupuju malými kroky, občas mě něco potěší, někdy čekám třeba od nějakého projektu něco velkého a ono to pak nepřijde, jindy jen tak vyčkávám, co se z toho vyvine a ono je to nakonec skvělé. Takhle se nám třeba už několik let daří s kamarádkou pořádat příměstské tábory v Chodovské Huti. Ukázalo se, že si perfektně sedíme a obě si tábory užíváme.
Máte nějaké podnikatelské sny? Jaké?
Nevím, jestli je to úplně podnikatelský sen, já jsem spíš na ten věcný obsah, než na to, že se to jmenuje podnikání. Vzděláním jsem zooložka a ráda bych se věnovala ve větší míře entomologickým průzkumům a také managementu v krajině. Zatím průzkumy dělám spíše okrajově s manželem, managementy příležitostně dobrovolnicky, jinak mě pohlcuje ekovýchova.
Máte nějaké doporučení pro lidi, kteří zvažují, že začnou podnikat?
Těžko říct, každý člověk je jiný. Řekla bych ale, že je potřeba začít v tom, v čem mají své srdce. Pokud budou kalkulovat, jaký obor či produkt bude nejvýhodnější, možná budou mít ze začátku více peněz, ale to uspokojení se pak nemusí dostavit.
Zdá se Vám, že podmínky pro rozjetí podnikání jsou nyní jednodušší? Pokud ano, proč si to myslíte?
Úplně to nezkoumám, nevím, zda jsou jednodušší než před deseti lety, kdy jsem začínala, ale určitě se to stále někam posunuje. Když jsem končila školu, nebylo samozřejmé pomýšlet na podnikatelské uplatnění. Spíš jsme měli dojem, že je to cesta pro vyvolené, běžným lidem nedostupná. Musela jsem si tedy k myšlence podnikání dojít, probudit se. Pro dnešní mladé lidi je podnikání naprostá samozřejmost, někteří to vidí už na střední škole jako svoji budoucí cestu.
V čem se odlišujete od konkurence? V čem jste jiní než ostatní?
Tím že nejsem organizace, jak je v tomto oboru obvyklé, ale jedna osoba, je možné se se mnou snáze domluvit. Nemám prostě jen standardizovanou nabídku programů, ale zohledňuji osobní požadavky, přizpůsobuju se konkrétní třídě. Nechci křivdit kolegům, také se o to snaží, ale pokud mají několik lektorů na program a ještě někdo jiný zajišťuje objednávky, tak to není tak osobní. Chci si osobní přístup podržet, proto ani nemám žádný objednávkový formulář.
Pak se taky odlišuju tím, že jsem entomoložka, což není mezi lektory častá specializace. Nabízím tak množství programů zaměřených na bezobratlé, kde mohu předat opravdu hodně. Letos mám nově na to téma i akreditovaný seminář pro učitele.
Je ještě něco, co byste chtěla dodat?
Ano. Motivace k podnikání v tomto oboru nemůže být finanční, tam prostě tak velké peníze nejsou. Nehodnotím tedy své podnikání z tohoto úhlu pohledu. Důležitá je pro mě smysluplnost a osobní uspokojení z práce.
