Martin Přibík - průmyslový a produktový designér
Futuree - Martin Přibík
O svůj podnikatelský příběh, který k tradičnímu oboru přistupuje inovativně, se s námi podělil Martin Přibík.
Kdy jste začal podnikat? Kolik Vám bylo let?
Počátky podnikání byly velmi nejisté a neznámé. Psal se počátek roku 2002, měl jsem za sebou 12 let tehdy perspektivního zaměstnání v oboru vývoje porcelánu u prestižního zaměstnavatele. Tehdy mi bylo 30 let, hlavu plnou mladistvých novátorských nápadů a ambicí, dnes mohu říci až naivních, které nebyly možné v zaměstnaneckém poměru realizovat. Zřejmě to asi byl prvotní impulz postavit se na vlastní nohy a ověřit si tak své názory.
Jaké byly Vaše podnikatelské začátky?
Jak jsem již poznamenal, počátky byly velmi složité a nejisté. Dnes vím, že začít podnikat a tím si ověřovat relevantnost svých pravd je hloupost vycházející z neznalosti tohoto prostředí. Dnes přiznávám, tuto studenou sprchu jsem si zasloužil, ale na druhou stranu se tato zkušenost ukázala vedle mých vizí jako motor pozdějšího konání.
Proč jste začal v Karlovarském kraji?
Podnikat v inovacích, to jde jenom na místě, kde se produkt vyrábí. A porcelán se vyrábí na Karlovarsku. Abych to osvětlil detailněji, jde o důvěru mezi mnou a zadavatelem. Ta se buduje dlouho a velmi snadno se dá ztratit, vyžaduje osobní kontakt.
Je něco, co byste po těchto zkušenostech udělal jinak?
Asi ne. Vše má svou příčinu a následek. Nakonec už stojím na svých nohou bezmála dvacet let.
Co Vám podnikání dalo?
Naučilo mě oddělovat business od osobního života, počítat, předvídat, hrát tvrdě, ale čistě, nebýt naivní, oprostit se od emocí, být věcný. Dalo mi motivaci vystudovat vysokou školu zakončenou doktorátem a zjištění jakou odpovědnost přináší svoboda volby.
Co považujete za rozhodující/zlomový okamžik? Jaký byl Váš největší dosavadní úspěch?
Na otázku otázkou. Co chápete pod pojem úspěch, tento termín je velmi relativní? Podnikání jsou neustálé výkyvy čehokoliv. Jednou jste nahoře, podruhé zase dole. Je to nekončící hra, kde se v jednu chvíli cítíte na vrcholu a hned v zápětí vás něco dalšího srazí zpět do reality tohoto složitého světa. Takže úspěchem může pro kdekoho být, jen v tomto světe umět přežít a fungovat.
Máte nějaké podnikatelské sny? Jaké?
Samozřejmě, že sny mám, nebo spíše vize. Bez toho to ani nejde, ale nechám si je pro sebe, jsou přeci moje.
Máte nějaké doporučení pro lidi, kteří zvažují, že začnou podnikat?
Uměl bych to definovat i jedním slovem, ale to zde pronést není vhodné. Slušněji by to znělo asi takto: „Nestahuj kalhoty, když ještě nevidíš brod“. Musíte mít vize, dobrý a smysluplný cíl. Musíte to chtít, a protože podnikání je v podstatě soutěž, musíte chtít vyhrávat, ne vyhrát jen jednou. A věřte, že z počátku mnohokrát prohrajete a pokud vás to nezlomí, budete hledat příčinu nezdaru a budete kritičtí hlavně k sobě, najdete i sílu na novou cestu. Časem pochopíte, že vás nebaví ten cíl, kterého chcete nebo jste chtěli dosáhnout, ale v podstatě ta cesta vedoucí k vytyčenému cíli.
V jakém oboru podnikáte?
Jak jsem již zmínil, v inovacích. Profesí jsem průmyslový a produktový designér s poměrně velkými přesahy do inženýrství. Specializuji se na porcelán.
Podnikáte v oboru, ve kterém jste získal vzdělání, nebo Vás podnikání zavedlo úplně do jiného oboru?
Stále podnikám v tom, co jsem se rozhodl už jako kluk studovat. Porcelán. Pravda je, že průmyslový a produktový design je trochu širší a sofistikovanější řemeslo, které je propojeno i s dalšími průmyslovými obory, pro které jsem navrhoval a promýšlel produkty, ale hlavní materiál, který tvaruji, je porcelán.
Zdá se Vám, že podmínky pro rozjetí podnikání jsou nyní jednodušší? Pokud ano, proč si to myslíte?
Nikdy nebudou jednodušší ani složitější. Podmínky pro podnikání jsou vždy rovno úměrné vytvořeným ekonomickým podmínkám. Platí to, co lékaři říkají o našem těle, „všechno souvisí se vším“, jedno je navázané na další. Osobně bych to přirovnal efektu mávnutí motýlích křídel, nebo fyzikálnímu pojmu akce a reakce.
V čem se odlišujete od konkurence? V čem jste jiní, než ostatní?
Nemyslím, že se moc odlišuji od konkurence. Možná jsem k zadaným věcem poctivější a víc nad nimi přemýšlím, ke svým zadavatelům loajálnější, spolehlivější a zadané úkoly se snažím dotáhnout a v termínu je vyřešit a zrealizovat. V designu za nás mluví realizovaný produkt, který funguje, a když nefunguje, nevyřeší to ani deset popsaných papírů o tom jak je tento produkt skvělý. Víte, když se průmyslový designér splete, znamená to minimálně několika měsíční zdržení, vyplýtvané náklady na inovace a ohrožení práce zaměstnanců firmy. Představte si, že jste jedno oko v řetězu, které nefunguje.
V čem považujete svoji firmu za inovativní?
Ve všem, inovacemi se živím. Snažím se inovace implementovat právě do jejich vývoje, výroby a produktu, snažím se změnit jejich tradiční myšlení. Osobně využívám také současné nejmodernější technologie jako je digitalizace a 3D tisk ke své práci.
Pokud máte zaměstnance, jakým způsobem je hledáte?
Zaměstnance nemám, neměl bych pro ně dost práce. Mám moderní technologie, se kterými se nemusím hádat. Ale samozřejmě využívám služeb svých partnerů a partnerských firem. Každopádně musím smeknout před těmi, kteří dnes dokážou zaměstnávat lidi. Zaměstnanec, jehož potenciál není plně využitý, začne podléhat emocím a po té se stává velmi drahým a nestabilním prvek v podnikání. Ale na jeho obranu, je lidské podléhat emocím a právě emoce jsou motorem kulturní evoluce.
Spolupracujete se školami? Mohou u Vás studenti (SŠ, VŠ) získat praxi, spolupracovat s Vámi na absolventských pracích?
Při obhajobách své doktorské práce jsem slíbil, že budu spolupracovat a snažím se o to. Vycházím vstříc všem, kteří za to stojí, mají zájem o problematiku a nebojí se, řečeno dnešní hantýrkou, kritiky a kritického myšlení. Nakonec jde o dobře investovanou energii. Z pohledu podnikání ne vždy nutně musí být váš profit finanční, navíc z podstaty své profese designéra bych měl vidět v řádu několika let dopředu a investice energie do svých potencionálních následovníků je to co chci. Rád bych, aby mi bylo dovoleno vychovat novou generaci keramiků. Nakonec oni budou rozhodovat o mém profesním bytí a nebytí.
Pomáháte či podporujete neziskové projekty, dobrovolnictví, sportovní kluby, sociální projekty apod.?
Samozřejmě podporuji a podpořím projekty, které mají smysl. Sám jsem členem zájmového neziskového spolku, který se snaží o rozvoj cyklistiky v Karlovarském kraji a každoročně pořádá několik cyklistických akcí. Poměrně často konzultuji práci mladých kreativců a přednáším na nejrůznějších besedách, školách, sympoziích a vědeckých kolokviích, ale přesto na neziskové projekty a dobrovolnictví moc nevěřím. Jak jsem zmínil, ne vždy musí být profit finanční. My všichni bez rozdílu něco sledujeme, přejeme si, chceme to. Já si přeji, aby se mi dobře žilo v kraji, za který se nemusím stydět, mezi lidmi, kteří mě inspirují, a opětovně já inspiruji je. Chtěl bych být využíván, ne zneužíván.
