Tomáš Slifka – Spolumajitel Miniaturparku Boheminium
Park Boheminium - Tomáš Slifka
O svůj podnikatelský příběh, který doprovázely pády a vedl k nejnavštěvovanější turistické atrakci v kraji, se s námi podělil Tomáš Slifka.
Kdy jste začal podnikat? Kolik Vám bylo let?
Podnikat jsem začal hned po škole, když mi bylo 22 let.
Co Vás k podnikání vedlo? Co byl ten impulz?
Vždycky jsem obdivoval úspěšné lidi, co něco dokázali. Měl jsem jasný cíl, a to zanechat tady po sobě nějaký odkaz. A v podstatě nikdy v životě, až na pár měsíců, jsem nebyl nikde zaměstnaný. Vždycky mě lákala nezávislost a zodpovědnost. Když se něco nepovede, můžu si za to sám. Také mám problém s autoritami, už od školy, takže podnikání na vlastní pěst, byla vlastně jediná volba.
Proč podnikáte právě v Karlovarském kraji?
Odpověď je jednoduchá. Právě v tomto kraji se nachází náš park.
Mohl byste zhodnotit, jaké má podnikání v našem kraji plusy a mínusy?
Kdybych měl zhodnotit podnikání v Karlovarském kraji, tak můžu říct, že je to tu těžké.
Jednoznačným plusem Mariánských Lázních je téměř nulová konkurence v našem oboru. Pro turisty tady v podstatě nic není, takže k nám přijede téměř každý návštěvník z celého kraje. Přesně tedy každý pátý.
Bohužel má to i svá negativa. A to je malý počet turistů ve srovnání s ostatními atraktivními lokalitami. A stále menší zájem o lázeňství, které je zde klíčové. S tím souvisí i finance z kraje, případně z města.
Problém je taky zde v Mariánských Lázních. Komunikace a spolupráce prakticky neexistuje. To je za mě taky špatně.
Máte srovnání podnikání v Karlovarském kraji a v jiném městě/státě? Pokud ano, mohl byste popsat rozdíly?
Trochu naváži na předchozí otázku, protože to spolu úzce souvisí. Hlavním rozdílem je asi podpora z kraje či města. Nejen finanční, ale i marketingová, případně celková komunikace.
Jasný fakt je, že jsme nejnavštěvovanější turistický cíl v kraji. Náš přínos je nepochybný. A podle toho bych si představoval jednání s námi i nějakou přiměřenou podporu. Od roku 2016, co jsem tady, jsme nedostali od kraje ani města vůbec nic. Spíše naopak. Potom se dělá nějaký rozvoj těžko.
V ostatních krajích to funguje úplně jinak u podobných projektů. Tam si je předchází a váží toho, že je v daném místě mají. To zde úplně necítím. Je to jednoznačně naše konkurenční nevýhoda a zároveň brzda v dalším rozvoji. Nemůžete se posouvat dopředu, budovat ani dlouhodobě plánovat. A to mi bohužel vadí.
Jaké byly Vaše podnikatelské začátky?
Jako každé začátky těžké. Dokonce bych řekl až tragikomické. Jeden čas jsem dokonce uvažoval, že o tom napíšu nějakou knihu. Mám spoustu vtipných historek, které jen tak někdo nezažije. Rád na to vzpomínám. Samozřejmě jako u každého se střídal úspěch s propadákem. Ale musím říct, že mě to nikdy nenechalo padnout až na dno a vždycky byla nějaká cesta ven. A to je asi nejdůležitější.
Je něco, co byste po těchto zkušenostech udělal jinak?
Určitě se najde spousta věcí. Stejně jako v životě. Některým projektům, které mě stály jen čas a peníze bych se dnes vyhnul, naopak některým se věnoval více. To samé platí o lidech, se kterými jsem spolupracoval. Dnes zpětně vidím, kdo a jaký měl pro mě přínos. A celkově myslím, že mě každá část mého podnikání posunula o kousek dál. A dnes, troufnu si říct, je ze mě úspěšný člověk.
Pomáhá vám ve vašem podnikání nějaké motto/heslo/citát, kterým se řídíte, který vás žene kupředu?
Nelze říct, že mě nějaké motto přímo žene kupředu, ale viděl jsem v jednom českém filmu hezký citát, který se mi líbí, myslím čínský. Je to „Upadni sedmkrát, vstaň osmkrát“.
Co Vám podnikání dalo?
Dalo mi nezávislost a svobodu. To je pro mě hrozně důležité. Nemuset se nikoho, něco dovolovat a dělat co sám chci. Když se něco povede, jde to za mnou, to samé naopak. Následky si musím také vyřešit sám. Samozřejmě jsem rád i za lidi kolem mě, které mi taky dalo podnikání. Dnes podnikáme ve dvou a máme pevný vztah, který nám dovoluje postupovat vpřed.
Co považujete za rozhodující/zlomový okamžik? Jaký byl Váš největší dosavadní úspěch?
Těch zlomových okamžiků je asi víc. Defacto každý projekt, na kterém jsem dělal, je zlomový. Protože ať úspěch či neúspěch Vás posunou dále. A zpětně člověk vidí, jak se zlepšuje a získává zkušenosti.
Máte nějaké podnikatelské sny? Jaké?
Ano. Jednou si chci otevřít kemp. Místo nemám, představu o projektu ano. A dnes vím, že to jednou dopadne.
Máte nějaké doporučení pro lidi, kteří zvažují, že začnou podnikat?
Na podnikání musí mít člověk povahu. A taky, jak se říká koule. To každý nevidí a možná proto máme tolik zadlužených neúspěšných podnikatelů. Proto je mé doporučení, aby každý dobře zvážil, jestli začít. Pokud se to povede, super. Peníze, nezávislost, úspěch. Ale mám kolem sebe hodně lidí s opačným příběhem. A následky si ponesou celý život.
V jakém oboru podnikáte?
Momentálně podnikám v turismu, jsem spolumajitel Miniaturparku Boheminium v Mariánských Lázních. Zároveň i jednatel společnosti, která park vlastní.
Podnikáte v oboru, ve kterém jste získal vzdělání, nebo Vás podnikání zavedlo úplně do jiného oboru?
Ne. Pro mě je největší škola sám život. To sem pochopil už na vysoké škole, kterých sem studoval šest, ale žádnou nedokončil. Přišlo mi to zbytečné. Opravdu jsem se vše naučil až v reálném světě.
Zdá se Vám, že podmínky pro rozjetí podnikání jsou nyní jednodušší? Pokud ano, proč si to myslíte?
Těžká otázka. Jednodušší asi v tom, jak je svět propojen – internet, cestování. Je víc možností než dříve. Na druhou stranu chce podnikat stále víc lidí a najděte dnes dobrý projekt, který na trhu ještě není. Strašně těžké. V tom vidím největší problém. Dřív to bylo financování, dnes pokud máte dobrý nápad, peníze seženete vždy. Ale mít ten nápad.
V čem se odlišujete od konkurence? V čem jste jiní, než ostatní?
Prakticky ve všem. Jsme jediný projekt tohoto typu v České republice. A jeden asi z 15 miniaturparků v Evropě. Takže můžu hrdě říct, že práci, kterou dělám v Čechách nikdo jiný nedělá. To je hezké. A snažíme se odlišit co nejvíc, protože za originalitou lidi jezdí. Pokud jste dostatečně odlišní, jste zajímavý pro návštěvníky. Ale určitě hledáme průsečíky s ostatními turistickými atrakcemi.
V čem považujete svoji firmu za inovativní?
Určitě v prezentaci našich modelů. Snažíme se, aby měl každý model, který je věrná kopie originální památky, své přirozené prostředí. To znamená, pokud jsou kolem lesy, uděláme i my lesy. Pokud teče kolem hradu řeka, uděláme řeku. Takto modely nikdo neprezentuje. Ostatní to dělají jako lunapark, my nikoliv. Dále považuji za inovativní náš projekt minizoo. Úžasný. Malé české památky a nejmenší plemena v Česku žijících zvířat, na světě. Toto určitě zdvojnásobí zážitek. Nejmenší kůň na světě vedle malého hradu Karlštejn. Máme v plánu i další podobné rozšíření, ale jde to bohužel pomalu.
